Varianta Fibonacciho přidělování se snaží snížit vnitřní fragmentaci využitím kompaktnější sady možných velikostí bloků. Vzhledem k tomu, že každý prvek Fibonacciho řady je součtem dvou předcházejících prvků, lze blok vždy beze zbytku rozdělit na dva bloky, jejichž velikosti jsou opět prvky řady. Jistým problémem této metody je, že pokud přidělíme blok určité velikosti, má zbytek po dělení jinou velikost a pravděpodobně nebude příliš užitečný, pokud bude program požadovat přidělení většího počtu bloků téže velikosti.