Nejznámější variantou je binární přidělování, kdy jsou velikosti bloků vždy mocninami dvou. Při dělení se blok vždy rozdělí na dvě stejné části. Všechny bloky leží na adrese zarovnané na mocninu dvou, každý bit relativní adresy bloku vzhledem k začátku volné paměti představuje jednu úroveň hierarchie - má-li hodnotu 0, jde o první polovinu, má-li hodnotu 1, jde o druhou polovinu nadřazeného bloku. Přístup k blokům je tedy založen na jednoduchých výpočtech zvládnutelných pomocí bitových opeací.