Agregace představuje volnou vazbu mezi celkem a součástí, kdy jeden objekt (celek) využívá služby dalších objektů (součástí). Například vztah mezi počítačem a tiskárnou je vztah typu agregace, kdy počítač s tiskárnou tvoří jeden celek, ale tiskárna může existovat i tehdy, pokud není k žádnému počítači připojena. Agregace je formou asociace a v grafické podobě se odlišuje prázdným kosočtvercem na straně celku.
Z Obr. 1.6 je zřejmé, že ke každému počítači může být připojen libovolný počet tiskáren a že tiskárna může být připojena k nejvýše jednomu počítači. Podstatné je, že odpojíme-li tiskárnu od počítače a počítač dáme do šrotu, je tiskárna stále použitelná s jiným počítačem. Silnější formou agregace je kompozice. Jde opět o vztah mezi celkem a součástí, ale tento vztah je velmi těsný a neumožňuje samostatnou existenci součásti, aniž by byla připojena k nějakému celku. Navíc na rozdíl od agregace tato součást musí patřit jen jedinému celku a není možné ji sdílet více celky.
Příkladem kompozice je vztah mezi fakturou a jejími položkami (viz Obr. 1.7). Každá položka musí být součástí právě jedné faktury, faktura má jednu a více položek. Jestliže fakturu zahodíme, nezbudou nám po ni ani žádné položky.