5.4. Kreslení v LaTeXu

Jednodušší kresby a nákresy lze vytvářet přímo příkazy LaTeXu pomocí různých rozšiřujících balíků. Možnosti kreslení v TeXu jsou velice bohaté a také široce zaměřené. Existují speciální balíky pro kreslení různých matematických, elektrických, fyzikálních i chemických schemat, vývojových diagramů a dalších podobných objektů.

Základním prostředí pro kreslení je picture, které umožňuje snadno vytvářet základní obrazce složené z čar, čtyřúhelníků, elips a bézierových křivek. Navazují na něj rozšiřující prostředí epic a eepic. Samotné prostředí zde nebudeme příliš podrobně popisovat, zájemci o kreslení obrazců v LaTeXu odkazujeme na elektronickou dokumentaci, kterou lze nalézt v souboru eepic.dvo v adresáři s dokumentací.

Prostředí picture spouštíme příkazem který obsahuje definici celkové velikosti obrázku a volitelně i pozici prvního bodu (\begin{picture}(50,30)(10,20)). Číselné údaje jsou v pt.

Dále můžeme pro kreslení používat tyto příkazy:

Inline elementy

\put(x,y){objekt}

Určí souřadnice x a y \emphasis{referenčního bodu} pro zadaný objekt (text, rámeček, úsečka).

\line(x,y){délka}

Nakreslí čáru z počátečního bodu zadaného v put do zadaných souřadnic, volitelně o zadané délce.

\circle{průměr}

Nakreslí kružnici se středem v referenčním bodě o zadaném průměru.

\oval{šířka,výška}[část]

Nakreslí ovál o zadané šířce a výšce. Referečním bodem je střed. Parametr část je nepovinný a může určovat výsek oválu (l=levá, r=pravá, t=horní, b=dolní polovina oválu), např. \oval(10,20)[rb].

Příkazů pro kreslení je však samozřejmě více. Tloušťku čar lze určit příkazy \thicklines, \thinlines či definovat pomocí \linethickness{tloušťka}.

ikona
Příklad 5.4: Obrázek kreslený v prostředí picture
\begin{picture}(200,75)
\put(0,25){\vector(1,0){200}}
\put(25,0){\vector(0,1){75}}
\put(75,22){\line(0,1){6}}
\put(125,22){\line(0,1){6}}
\put(22,50){\line(1,0){6}}
\thicklines
\put(25,25){\line(1,0){50}}
\put(75,50){\line(1,0){50}}
\put(125,25){\line(1,0){72}}
\put(17,50){\makebox(0,0){$1$}}
\put(75,13){\makebox(0,0)[b]{$\pi$}}
\put(125,13){\makebox(0,0)[b]{$2\pi$}}
\put(195,13){\makebox(0,0)[b]{$t$}}
\put(175,60){\makebox(0,0){$g(t)$}}
\end{picture}
Kreslení v prostředí figure

Obrázek 5.2. Kreslení v prostředí figure

Dalšími zajímavými prostředími jsou např. rail a syngen. Prostředí rail umožňuje kreslení syntaktických diagramů podle EBNF.

Ukázka vzhledu diagramu z prostředí rail

Obrázek 5.3. Ukázka vzhledu diagramu z prostředí rail

Práce s tímto prostředím je popsána v přiložené dokumentaci. Prostředí syngen je variantou předchozího. Obě prostředí je možno získat z archivu CTANu.

Možnosti kreslení přímo v LaTeXu výrazně rozšiřuje balík pstricks, který lze získat ze stránky http://www.tug.org/applications/PSTricks/. Tak jak je zvykem, je jeho použití opět podrobně rozepsáno v přiložené dokumentaci. Nevýhodou tohoto balíku je skutečnost, že jej nelze použít s výstupním formátem PDF.

Pro práci s formátem PDF lze použít samostatný balík pdftricks, dostupný z archivu CTANu, který nabízí použití možností pstricks pro tento formát.

Zajímavé možnosti práce s vektorovou grafikou přináší také balík pfg, jenž vyvinul autor vynikajícího balíku pro tvorbu prezentací Beamer, který si popíšeme v dalším textu. Výhodou pfg balíku je spolupráce s pdfLaTeXem a také jeho propojení se zmiňovaným Beamerem. Balík je možno získat z http://latex-beamer.sourceforge.net a obsahuje velice kvalitní dokumentaci.

ikona
Shrnutí:

Do LaTeXu lze vkládat vektorové i bitmapové obrázky. Před jejich vložením je můžeme buď upravit externím programem (GIMP, Inkscape apod.), některé vlastnosti však můžeme ovlivňovat přímo při vkládání do dokumentu. LaTeX je schopen rovněž kreslit vektorovou grafiku přímo v dokumentu pomocí příkazů a pracovat s barvami.