Virtlab:Komponenty/Tunelovací server
Z VirtlabWiki
| Verze z 21:07, 15. 10. 2007 Vav166 (Diskuse | příspěvky) ← Předchozí porovnání |
Verze z 19:17, 18. 10. 2007 Vav166 (Diskuse | příspěvky) Následující porovnání → |
||
| Řádka 32: | Řádka 32: | ||
| ''V "ukázkové konfiguraci" v souboru DISTR/src/spojovac/C3550-permanent.cfg je vše dobře.'' | ''V "ukázkové konfiguraci" v souboru DISTR/src/spojovac/C3550-permanent.cfg je vše dobře.'' | ||
| + | [[Kategorie:Komponenty virtlabu]] | ||
| + | [[Kategorie:Server]] | ||
| [[Kategorie:Tunelovací server]] | [[Kategorie:Tunelovací server]] | ||
| [[Kategorie:UNCOMPLETE]] | [[Kategorie:UNCOMPLETE]] | ||
Verze z 19:17, 18. 10. 2007
Při návrhu distribuované varianty virtuální síťové laboratoře se ukázala potřeba propojovat dvě i více vzdálených zařízení do jednoho virtuálního ethernetového segmentu a to dynamicky, podle potřeby uživatele. Navíc bylo potřeba počítat s tím, že v každé lokalitě může být zařízení, které má být do virtuálního ethernetového segmentu, připojeno do jiné VLAN. Při zkoumání možných řešení nebyl nalezen žádný vhodný existující software pro tunelování VLAN, a proto bylo přistoupeno k implementaci vlastního řešení.
Tunelovací server je démon běžící na zvláštním serveru, jež je součástí každého segmentu distribuovaného virtuálního spojovacího pole a jeho úkolem je zajistit propojení různých VLAN mezi jednotlivými lokálními virtuálními laboratořemi a také různých VLAN v rámci jednoho segmentu distribuovaného spojovacího pole. Takto lze zajistit, aby síťová zařízení, která jsou připojena na tunelované VLAN, byla zapojena jakoby v jediném zdánlivém ethernetovém segmentu, přestože je každé zařízení v jiné lokalitě a zde dokonce v jiné VLAN.
- má síťová rozhraní k lokálnímu segmentu virtuálního spojovacího pole (trunk do spojovacích prvků C3550) a do Internetu
- podle své konfigurace tuneluje rámce vybraných VLAN přicházející z lokálního segmentu virtuálního spojovacího pole k příslušným tunelovacím serverům jiných lokalit a opačně
- umí i kopírovat rámce do více VLAN
- umožňuje přemosťovat mezi lokálními VLAN (kvůli propojování simulovaných laboratorních prvků připojených ke konstantě přiřazeným VLAN)
Později předpoklad doplnění návaznosti na enkapsulační server synchronních rozhraní
Zprovoznění USB-Ethernet převodníku
Rackovatelný server Abacus má dvě síťové karty, které však používají hardwarovou akceleraci a tím znemožňují přístup k číslu VLAN. Tohle číslo je ale pro tunelovací server nezbytné, proto s těmito kartami nedokáže pracovat.
Náhradní možnost je použít USB-Ethernet převodník (testováno s Edimax EU-4202). Ten se dá v linuxu (Debian s jádrem 2.6.8 a upgradovaný ze Sarge na Etch) velice jednoduše zprovoznit. Stačí příkaz modprobe usbnet. Karta se sice ze začátku "schovává" - tzn. ve vypisu ifconfig nebyla k nalezení, ale okamžiťe po připojení UTP kabelem do sítě se zobrazila jako eth2 a byla schopna práce.
Pro automatické zavádění modulu po startu systému je nutné ještě dopsat do souboru /etc/modules řádek usbnet. Dále jsem do souboru /etc/rc.local dopsal prikaz pro "nahozeni" rozhrani eth2 - ifconfig eth2 up.
Pozor na Spanning-tree
Tunelovací server nedokáže pracovat, pokud "hlavním" switchi (tzn. switch, který je k tun-serveru přímo připojen) není vypnut protokol spanning-tree. Vzorová konfigurace tohoto switche je ulozena v SVN v souboru DISTR/src/spojovac/C3550-permanent.cfg.
Problém s omezením čísel VLAN
Na "hlavním" switchi je dále vhodné vypnout protokol VTP, přesněji řečeno přepnout jej do módu transparent.
SW(config)#vtp mode transparent
V opačném případě nebyly switche schopny pracovat s VLANy s číslem větším než 1001. Buď switch vypsal při nastavování tohoto čísla chybovou hlášku (non-ethernet vlan) nebo jen port zablokoval a LEDka svítila oranžovou barvou. V každém případě port nebyl schopen práce. (Asi daná verze VTP nepodporuje takováto čísla?)
V "ukázkové konfiguraci" v souboru DISTR/src/spojovac/C3550-permanent.cfg je vše dobře.
