Virtlab:Konzolový server

Z VirtlabWiki

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
Verze z 13:23, 26. 1. 2008
Kuc274 (Diskuse | příspěvky)
(check_applet_args)
← Předchozí porovnání
Verze z 14:28, 26. 1. 2008
Kuc274 (Diskuse | příspěvky)

Následující porovnání →
Řádka 1: Řádka 1:
== Úkoly konzolového serveru == == Úkoly konzolového serveru ==
Jeho úkolem je zprostředkovat přístup k sériovým nebo telnetovým konzolím síťových zařízení prostřednictvím jednoduchého protokolu nad TCP/IP. Je využíván Java Appletem, který běží ve webovém ovládacím rozhraní, což umožňuje uživateli jednoduchý přístup k síťovým zařízením. Zároveň slouží i jako proxy server, který zprostředkovává přístup k zařízením, která jsou připojena ke vzdáleným konzolovým serverům, kam nemá místní uživatel přímý přístup. Také prostřednictvím speciálního PHP skriptu ověřuje, jsou-li požadavky uživatele oprávněné a tím konzoly prvků zabezpečuje od neautorizovaného přístupu. Jeho úkolem je zprostředkovat přístup k sériovým nebo telnetovým konzolím síťových zařízení prostřednictvím jednoduchého protokolu nad TCP/IP. Je využíván Java Appletem, který běží ve webovém ovládacím rozhraní, což umožňuje uživateli jednoduchý přístup k síťovým zařízením. Zároveň slouží i jako proxy server, který zprostředkovává přístup k zařízením, která jsou připojena ke vzdáleným konzolovým serverům, kam nemá místní uživatel přímý přístup. Také prostřednictvím speciálního PHP skriptu ověřuje, jsou-li požadavky uživatele oprávněné a tím konzoly prvků zabezpečuje od neautorizovaného přístupu.
 +
 +== Volání funkcí ==
 +(pozor: nejde o sekvencni diagram)
 +
== Struktura zdrojových souborů pro zařízení a domény == == Struktura zdrojových souborů pro zařízení a domény ==

Verze z 14:28, 26. 1. 2008

Obsah

Úkoly konzolového serveru

Jeho úkolem je zprostředkovat přístup k sériovým nebo telnetovým konzolím síťových zařízení prostřednictvím jednoduchého protokolu nad TCP/IP. Je využíván Java Appletem, který běží ve webovém ovládacím rozhraní, což umožňuje uživateli jednoduchý přístup k síťovým zařízením. Zároveň slouží i jako proxy server, který zprostředkovává přístup k zařízením, která jsou připojena ke vzdáleným konzolovým serverům, kam nemá místní uživatel přímý přístup. Také prostřednictvím speciálního PHP skriptu ověřuje, jsou-li požadavky uživatele oprávněné a tím konzoly prvků zabezpečuje od neautorizovaného přístupu.

Volání funkcí

(pozor: nejde o sekvencni diagram)


Struktura zdrojových souborů pro zařízení a domény

devices.c (.h)

používané struktury (zdrojový kód po mírné úpravě):

//popis jednoho zarizeni
struct DEVICE_T {
       char devicename[DEV_ID_MAX_LENGTH];
       int device_type;
       int fd_for_tutor;
       int fd_for_client;
       union {
               char serial_port_path[MAX_SERIAL_PATH];
               TELNET_CONN telnet_data;
       };
};
//polozka zretezeneho seznamu zarizeni
struct DEVICES_T {
       DEVICE_T data;
       struct devices_t *next;
};

Přehled funkcí:

DEVICES_T *add_device(DEVICE_T device, DEVICES_T **devs);
int load_devices(const char *devs_file, DEVICES_T **devs);
DEVICE_T *find_device_by_name(const char* devname, DEVICES_T *devs);
int split_dev_id_location(char *dev_at_loc, char **dev, char **loc);

Funkce add_device přidá zařízení do seznamu. Prvnim parametrem je popis pridavaneho zarizeni, druhym pak ukazatel na "prvni zarizeni v aktualnim seznamu". Nove pridane zarizeni se zaradi na zacatek seznamu. Funkce vraci ukazatel na seznam.

Funkce load_device nacita z textoveho souboru (devs_file) popisy zarizeni. Rozlisi, zda je zarizeni pripojeno seriovou linkou nebo pomoci Ethernetu. Tuto i dalsi informace ulozi do struktury pro popis zarizeni (DEVICE_T), kterou nasledne zakomponuje do seznamu zarizeni (pomoci funkce add_device ).

  • Soubor oznaceny jako "devs_file" je konfiguracni soubor, ktery se standartne nachazi v /etc/virtlab a ma nazev cons-devices.conf.
  • Tato funkce je volana skoro na zacatku funkce main v souboru server.c.


Funkce find_device_by_name hleda nazev specifikovany parametrem devname v seznamu zarizeni (specifikovan druhym parametrem). Jestlize zarizeni najde, vraci odkaz na strukturu, ktera jej popisuje. V opacnem pripade vraci odkaz na NULL.

Funkce split_dev_id_location rozdeli vstupni retezec dev_at_loc na dve casti. Prvni odkazuje na jmeno zarizeni a druha na nazev lokality. (Obe ale realne pracuji se stejnym retezcem, jen ukazuji do jine jeho casti - nic se nekopiruje.)

domain.c (.h)

DOMAINS_T *add_domain(DOMAIN_T domain, DOMAINS_T **doms);
int load_domains(const char *doms_file, DOMAINS_T **doms);
DOMAIN_T *find_domain_by_name(const char* domname, DOMAINS_T *doms);
DOMAIN_T *find_domain_by_ip(in_addr_t *ip, DOMAINS_T *doms);

Práce s doménami je velice podobná práci se zařízeními. Jsou k dispozici opět čtyři funkce, odlišný význam má pouze ta poslední (find_domain_by_ip). Má za úkol najít doménu v seznamu, ovšem na základě IP adresy.

  • Soubor oznaceny jako "doms_file" je konfiguracni soubor, ktery se standartne nachazi v /etc/virtlab a ma nazev cons-servers.conf.
  • Tato funkce je volana skoro na zacatku funkce main v souboru server.c.

Doména může být typu local nebo remote.


Struktura hlavního souboru - server.c (.h)

Handler na SIGPIPE

static void sig_pipe(int signo);

check_applet_args

Funkce, ktera zkontroluje platnost parametru poslanych appletem oproti webovemu serveru

  • V případě, že aplet s těmito parametry má právo přistupovat k požadovanému zařízení, funkce vrátí počet sekund do konce rezervace (bez "patičky")
  • V opačném případě vrátí hodnout 0

Vlastní kontrolu parametrů provádí externí skript check-applet-args.sh, který výsledek zapíše do souboru v /tmp/. Z něj pak druhý proces hodnotu převezme. (Druhým procesem je myšlen rodičovský proces - po volání funkce fork)

# define applet_checker "./check-applet-args.sh"
# define result_basefile "/tmp/appletchecker"
int check_applet_args(char* sid, char* sip, char* did, char* tm, char *resid)
{
  ...
      fork();
  //child:
      execlp(applet_checker, applet_checker, sid, sip, did, tm, resid, result_file, (char*)(NULL));
  //parent:
      //prevezmi hodnotu ze souboru a pak ji predej jako svou navratovou hodnotu pomoci
      return result;
  ...
 }

open_dev_fd

funkce, ktera otevre seriovy port/TCP stream pro cteni

int open_dev_fd(const char *_dev_id, int *target_is_cserver, int tutor, int* fd_to_tutor) {

T.K. - to uz je (doufam) stara informace: ??? // posledni pismeno cesty je podle porty.h

  • Funkce nejdříve převezme první argument a rozdelí jej na část pro zařízení a část pro lokalitu. Následně ověří, zda lokalita existuje a je dostupná. Stejnětak ověří i existenci zařízení. Podle typu zařízení a hlavně jeho umístění se rozhoduje, zda se s ním bude komunikovat přes sériový port, nebo přes TCP spojení (Jde-li o vzdálené zařízení.)
    • Nechápu tu ale, proc je jako typ zarizeni povazovana i moznost DEVICE_TUTOR

Nastavení FD jako NONBLOCKING

void set_nonblocking(int fd);

Nastavení FD jako BLOCKING

void set_blocking(int fd);

close_tutor

Rekne tutorovi, ze se od nej odpojuje

void close_tutor(int fd_tutor)
{
  set_nonblocking(fd_tutor);
  write(fd_tutor, MSG_IM_DYING, strlen(MSG_IM_DYING));
  set_blocking(fd_tutor);
}

close_fd_dev

Zavre socket zarizeni, je-li od tutora ke klientovi, posle jen zpravu o ukonceni

void close_fd_dev(int fd, int is_tutor)
{
  if(is_tutor)
  {
    close_tutor(fd);
  }
  else
    close(fd);
}


get_timestamp

vrati casove razitko

char *get_timestamp(void);

get_line_from_socket

Funkce čte ze soketu, který dostane jako první parametr. Přečte nejvýše tolik znaků, kolik udává třetí parametr a výsledek uloží do parametru dvě. Čtení končí, narazí-li na znaky CR/LF nebo načte-li maximální počet znaků (třetí parametr).

main

Hlavni funkce pro cely Konzolovy server.

Postupně provádí tyto akce:

  • nahraje soubor s doménami
  • nahraje soubor se zařízeními
  • vytvoří socket pro příjem spojení od klientů
    • a nastaví některé jeho parametry
    • funkcí bind jej pojmenuje
    • funkcí listen bude očekávat spojení od klientů
  • následuje "nekonečná" smyčka, ve které se vlastně pro každého připojeného klienta vytvoří nový proces, jehož úkolem je obsluha tohoto klienta. Tu zajišťujeme funkcí obsluhuj_klienta

obsluhuj_klienta

Smyslem je číst znaky od klientského apletu a předávat je cílovému prvku (např. CISCO) a také znaky od zařízení předávat klietskému apletu.


Implementace zakázaných příkazů

Virtuální laboratoř funguje zcela automaticky. Po vypršení času rezervovaného jedním studentem se smaže jím vytvořená konfigurace a síťové prvky se připraví pro práci dalšímu uživateli. Tohle by nebylo možné, kdyby studenti mohli zadávat do zařízení například libovolná hesla, která by pak byla vyžadována i pro smazání konfigurace.

Některé příkazy bylo tedy nutné zakázat.

Zakázané příkazy

Osobní nástroje